Člověk si často všimne suché kůže až tehdy, když začne svědit, olupovat se nebo dokonce praskat. Nejhorší je ten notoricky známý pocit, kdy se i obyčejný dotyk ruky stane nepříjemným. Možná jste zkoušeli jedno tělové mléko za druhým, ale pořád to není ono. Co když problém neleží jen v tom, co dáváme na povrch těla, ale i v tom, co nám chybí uvnitř? Suchá kůže je častější, než by se mohlo zdát – podle aktuálního průzkumu Státního zdravotního ústavu z roku 2024 si víc než 47 % respondentů stěžovalo na problémy se suchostí kůže alespoň jednou ročně. Věděli jste, že naše kůže je největší orgán lidského těla a pokrývá plochu až dvou metrů čtverečních? O to víc je překvapivé, jak často její signály přehlížíme.
Suchá kůže může být jasným signálem, že organismu něco schází. Nejde jen o chladné počasí nebo superhorkou sprchu na konci dne. Kůže je zrcadlem toho, co se děje uvnitř těla. Když mluvíme o suché pokožce, ve hře je obvykle nedostatek hydratace a živin, ale také vitaminů či mastných kyselin, které si tělo samo neumí vyrobit. Právě suchá kůže bývá častým vedlejším efektem nedostatku některých vitaminů, především vitaminu A, vitaminu E, vitaminu C a B-komplexu. Vitamin A podporuje obnovu kožních buněk a je zásadní například i pro tvorbu kožního mazu, který chrání pokožku před vysušením. Bez vitaminu E bude kůže křehčí a méně pružná, protože jde o jeden z hlavních antioxidantů, který chrání proti poškození volnými radikály. Nedostatek vitaminu C způsobuje nejen suchost, ale může se projevit i na zpomaleném hojení či dokonce menší pružnosti pokožky. Zapomenout se nesmí ani na důležité minerály – zinek a selen. Ty oba hrají klíčovou roli v obnově kůže a v ochraně před vnějšími vlivy jako smog nebo UV záření. Pokud například dlouhodobě chybí omega-3 mastné kyseliny, které najdete v rybách, avokádu nebo lněném semínku, kůže může být nápadně sušší, rychle se vysušuje a dokonce mohou vznikat drobná zarudlá ložiska. U žen je navíc suchost pokožky častější s věkem – po třicítce totiž pokožka ztrácí schopnost dlouhodobě vázat vlhkost kvůli úbytku kyseliny hyaluronové. Pít hodně vody tu ale často nestačí. Kůže potřebuje kompletní výživu, nejen tekutiny, ale pestrou paletu živin. Kdo se stravuje jednostranně, například nekonzumuje téměř žádné tuky, má nižší riziko akné, ale paradoxně vyšší riziko právě suché pokožky, která se může i olupovat. Suchost kůže navíc mohou zhoršit i některé léky (například retinoidy na akné, některé diuretika, antidepresiva), stejně jako hormonální výkyvy v období menopauzy či během těhotenství.
Dřív než sáhnete po dalším hutném krému nebo investujete do drahé kosmetiky, zkuste se zamyslet nad svými každodenními návyky. Co všechno může za to, že vaše pokožka najednou připomíná spíš pergamen? Možná vás překvapí, že dlouhé horké sprchování, které většina z nás miluje hlavně v zimě, je pro pokožku pěkná pohroma. Čím teplejší voda, tím rychleji se smyje přirozený ochranný film z kůže – tedy směs potu, mazu a lipidů, která udržuje vlhkost a chrání proti vnějším vlivům. Pokožce nedělá dobře ani časté používání parfémovaných mýdel, která bývají plná sulfátů a alkoholu. Ty kůži ještě víc vysušují. Člověk si říká, že když použije navoněné mýdlo se špetkou třpytek, bude jeho sprcha zážitkem pro všechny smysly. Realita? Takové produkty vykradnou z kůže zbytek přírodního tuku. Hodně záleží i na prostředí, kde žijeme. Klimatizace v letních měsících a ústřední topení v zimě jsou časté viníky suché kůže. Věděli jste třeba, že v klimatizované kanceláři nebo autě vlhkost rapidně klesá a kůže má pak problém vlhkost udržet? Pracovníci v kanclu nebo studenti trávící celé dny u monitoru často trpí třeba suchou kůží kolem očí a čela. Mimochodem, modré světlo z monitorů taky urychluje stárnutí pleti a její vysušení. Co se týče samotné péče, žiletka, kterou po každém holení šupnete zpátky do sprchy, je mnohem agresivnější, pokud je stará nebo rezavá – poškozuje ochrannou bariéru kůže. Některé vlasové barvy nebo šampony se silikony mohou způsobovat suchost až šupinatění v oblasti vlasové linie. Správná péče o suchou pokožku začíná již ve sprše. Zkuste používat osvědčené šetrné mycí gely, které obsahují hydratující složky jako je glycerin, panthenol, mandlový nebo jojobový olej. Namísto tření ručníkem dopřejte kůži jen jemné přitlapkání – silné tření pokožku ještě víc odře. Mastné balzámy nebo hutnější tělová másla jsou lepší než lehká mléka, protože v kůži udrží vlhkost déle. Suchou pokožku zhoršujte i vnější alergeny – to můžou být prach, pyl, prací prášky nebo například funkční sportovní oblečení, což je častý problém lidí, kteří sportují v syntetických materiálech. Pokud se ráno probouzíte s pocitem napnuté pleti nebo dokonce s drobnými šupinkami na nose, může jít o signál, že přes noc vzduch ve vaší ložnici klesl pod optimálních 40 % vlhkosti. Zvlhčovač vzduchu může udělat zázraky.
Už jste někdy zkusili skin cycling? Nový trend, který doporučují i čeští dermatologové, spočívá v tom, že každý večer dopřejete pleti jiný typ péče – jednu noc hydratujete, druhý den podpoříte exfoliaci, třetí den dáváte důraz na regeneraci. Když jde o suchou kůži, rutina musí být hlavně o jemnosti. K tomu přidejte ještě kvalitní hydrataci zevnitř: pijte ne jen čistou vodu, ale i přírodní minerální vody bohaté na hořčík a vápník, které napomáhají zadržování vlhkosti v kůži. V zimě můžete sáhnout po bylinkových čajích – šípkový, kopřivový nebo rooibos skvěle podpoří obranyschopnost a doplní antioxidanty. Neméně důležitá je pestrá strava. Snažte se každý den zařadit porci omega-3 mastných kyselin, například lžíci mletého lněného semínka do jogurtu, kousek pečené makrely nebo vlašské ořechy. Mrkev, batáty, kapusta i žloutky jsou nabité vitaminem A, třeba jedno jídlo denně s těmito ingrediencemi může zásadně zpomalit proces stárnutí a vysoušení kůže. Spolknout tobolku s vitaminem E je fajn, ale ještě lepší je dát si pár pražených mandlí nebo slunečnicová semínka. Pokud jste často vystavení slunci, nezapomeňte, že pokožka potřebuje i dostatek zinku – ten najdete třeba ve vejcích, dýňových semínkách nebo mořských plodech. Praktická rada? Zkontrolujte, zda přípravky, které používáte, obsahují alkohol, silikony nebo parabeny. Většina těchto látek zbytečně narušuje přirozený mikrobiom kůže, což zvyšuje její suchost a vznik alergií. Ideální je vsadit na dermokosmetiku z lékárny bez parfemace. Při akutní suchosti můžete využít i domácí masky – klasická kombinace medu a jogurtu (v poměru 1:1) nanesená na 10 minut opravdu funguje, protože med hydratuje a jogurt doplní bílkoviny i mléčné kyseliny. Ruce a nohy v zimě mazejte častěji než tvář – mají méně mazových žláz, proto vysychají nejvíc. Když už kůže praská do krve, sáhněte po zinkové masti nebo čisté vazelíně na noc pod bavlněné rukavice. Pokud máte dlouhodobé potíže nebo se objevují i šupinatá zarudlá ložiska, vyplatí se navštívit kožního lékaře. Může jít o atopii nebo začátek ekzému. A ještě jedna věc: někdy problém není v kůži, ale v hormonálním nebo autoimunitním onemocnění, proto pokud vás suchá pokožka trápí dlouhodobě nebo neustupuje ani při důkladné péči, řešte to s odborníkem. Mezitím zkuste prostě zpomalit, hodit nohy na stůl, dát si pořádný hrnek vody a do péče o kůži zapojit nejen hydratační krémy a oleje, ale i lžičku zdravých tuků a hrst ořechů na každý den.